Pokračujeme v seriálu přinášejícím praktické zkušenosti majitelů kargo kol. O své poznatky ze života s nákladním kolem se s námi tentokrát podělil Michal, který žije ve Vsetíně, má tříletou dceru a můžete jej znát díky jeho aktivitám v politice na komunální i celostátní úrovni.
Jaké cargo kolo máte a jak dlouho?
Od srpna 2021, tedy něco přes rok, máme Urban Arrow Family.
Co vás inspirovalo, motivovalo, přimělo k nákupu nákladního kola?
Dcera měla nastoupit do lesní školky, která je ve vedlejší vesnici, a nechtělo se nám ji tam vozit autem. S cargo kolem jsem už měl nějaké drobné zkušenosti z volebních kampaní Zelených, kdy jsme měli k dispozici kolo už snad někdy od roku 2014, takže to určitě bylo jedno z prvních u nás. Když jsem ale v Ostravě měl možnost Urban Arrow vyzkoušet, byla to láska na první pohled a za týden jsem objednával.
Jak často kolo používáte? Kam a za jakým účelem nejčastěji jezdíte? Jak moc vám nahrazuje jiné způsoby dopravy?
Platí nejčastěji ta doprava do a ze školky, jezdíme já i moje žena. K tomu pak přidáváme běžné pojížďky po městě, nákupy a podobně. To platí ve velké míře celoročně, pokud není sníh - ve sněhu se na tom jezdit nedá. V letních měsících pak jezdíme k babičce, která bydlí cca 12 km za Vsetínem, nebo občas na kratší výlety tam, kde vedou cyklostezky. Nejčastěji to z logiky věci nahrazuje auto, protože lesní školka je MHD špatně dostupná, pro nákupy je to po městě navíc mnohem pohodlnější a rychlejší než auto. Téměř nejezdíme do supermarketů, s nákladním kolem si člověk objede velmi pohodlně menší obchody v centru.
Co se vám na vašem kole nejvíce líbí? Jaké jsou pro vás největší přínosy jeho vlastnictví?
Za první rok jsme najezdili 1500 km, a to nám ještě pár měsíců ubral covid. Je to zábavný a praktický dopravní prostředek, dcera v kole ráda jezdí a trávíme tak spolu čas venku aktivně. V kopcovitém terénu Vsetína jsme dřív běžné kolo moc nevytahovali, nyní je cargo kolo v provozu většinu týdne.
Co se vám na vašem kole nelíbí? Má nějaké limity, které vám vadí, omezují vás?
Někdy bych si jej rád vzal na cestu do jiného města, ale vlastně se nedá moc jednoduše přepravovat ani vlakem, ani autem. K nějaké delší cestě přímo na kole jsme se zatím nedostali - omezuje nás trochu to, že druhé kolo nemáme elektrické, což dělá nějaké delší vyjížďky problematické. Zkrátka všichni chtějí jet už jen na cargo kole. ;)
Máte nějaké doplňkové vybavení, které považujete za nezbytné a doporučili byste jej všem majitelům cargo kol?
Už s kolem jsme koupili stříšku, protože jinak se s ním v dešti nedá dítě vozit, pomáhá ale i proti studenému větru. Dcera si sice stěžuje, že skrz ni hůř vidí ven, ale bez ní si zase stěžuje na vítr. ;) Hodí se i kryt na sedlo pro parkování, protože cargo kolo na rozdíl od běžného téměř není možné ve městě zaparkovat pod střechou, za šera používáme reflexní vestu. Jako bezpečnostní prvek navíc máme na kole AirTag pro jeho sledování. Určitě se vyplatí mít nějaké trochu funkční oblečení, hlavně nepromokavou bundu a rukavice. Jako věc, co se hodí, pokud má člověk nějaké schůzky ve městě, mám už mnoho let voděodolné džíny od cykloznačky Rapha.
Kde a jak kolo skladujete / parkujete?
Máme velké štěstí, že v našem panelovém domě je kolárna hned za hlavním vchodem, všechno v jedné úrovni, takže se tam parkuje velmi jednoduše.
Jezdíte / máte v plánu jezdit celý kalendářní rok?
Pokud není sníh, tak ano. Zkoušel jsem jet i na sněhu, ale neodklizené cyklostezky jsou subjektivně nebezpečné. Nicméně pokud hodně mrzne, tak do školky ráno na kole nejedeme, protože pak je dcera stejně celý den venku a není dobré, aby tam přišla vymrzlá. Na krátké cesty, kdy se člověk potom zahřeje, tak ani chladné počasí nevadí. Před vánocemi jsem byl s kolem i pro stromeček.
Co pro vás kolo znamená, jaké pocity jízda na něm vyvolává a doporučili byste jeho pořízení i ostatním?
Takové kolo je navazovač kontaktů s lidmi - není den, aby se na něj někdo na ulici neptal. Lidé se často usmívají, když jedeme kolem nich, ptají se na detaily a někdy se i chtějí svézt. :) Každopádně v naší rodině je to dopravní prostředek číslo jedna a doufáme, že dlouho bude.